Gabux

we❤️it a photoshop

K mému údivu měl první díl o vysoké škole docela úspěch a jsem za to neuvěřitelně ráda. A jak jsem slíbila, tak píšu pokračování. Tentokrát se podíváme na tajuplné místo, kterému se říká koleje. Nebudu to zbytečně okecávat a hned se do toho pustím. Jen doporučuji první přečíst část první! :)

Ale tohle celé má jedno velké ALE. To množství svobody vás může dost snadno porazit. Protože proč byste šli spát zodpovědně o půlnoci, když můžete jít v pět ráno a pak v osm ve škole umírat? A proč byste se z toho měli poučit a neudělat to znovu? Pro jistotu ještě tak aspoň pětkrát? Zábava ne? Nač si z té školy něco odnést, když se tam můžete poměrně pohodlně dospat, že jo. Život na kolejích. Jak vzrušující! Budete žít sami. Bez rodičů. Pocítíte tu pravou svobodu! Budete si chodit kam jen chcete, kdy jen chcete a vracet se taky budete, jak vás napadne. Hurá!

Hele je dost možný, že zezačátku budete dost zmatení. Budete si muset zvykat na mnohem menší životní prostor a další různé omezení. Tak třeba nepohodlná postel, která vrže pokaždé, když se pohnete. Což je dost nepříjemné. Asi stejně jako ty pružiny v ní. Ještě horší je, když vrže postel ze sousedního pokoje. Poměrně pravidelně a držící si rytmus. A pak se taky ozývají další různé zvuky. No přiznejme si to, že ty stěny nejsou zrovna tlusté. Pak taky málo místa. Kam jako všechny ty věci máte dát?! Zezačátku neřešitelný problém. Ale nakonec zjistíte, kolik chujovin tam vlastně máte. Hrozný pracovní stůl a nepohodlná židle? To může vypadat jako problém, ale nakonec stejně většinu času budete trávit na posteli, tak na to sere pes. Ale když to zvládnete, tak vás bude čekat další překážka.
Třeba u nás na milovaném Strahově jsou společné koupelny i záchody, což pro některé může být matoucí. A nezvyklé. A pro některé to může být hodně o překonávání svých hranic. Protože přiznejme si to. Nikdo na táborech neměl rád společné koupelny a záchody a to i když se jednalo jen o vaše pohlaví. Natož mít to společné i s pohlavím druhým. Obzvlášť, když jsou někteří lidé hrozná prasata. Pro někoho nepředstavitelné. Někoho to i z koleje vyžene. Ale pokud vydržíte, tak vám to za pár týdnů ani nepřijde. Fakt. Tímto zdravím erasmáka od nás z chodby, který vyšel ze sprchy, když jsem si čistila v koupelně zuby, v celé své kráse a řekl mi s úměvem Hi a pak se začal oblékat.
Ale věřte mi, že za pár měsíců se budete divit, kolik věcí v tom malém pokoji je. A budete se sami sobě smát při představě, jak moc vám vadil ten malý pokojíček, kterému teď s láskou říkáte domov. A společné koupelny? Pohoda. Nic se neděje, jsme přece všichni lidi. Fakt vám to časem bude připadat úplně normální.

we❤️it

Nesmím zapomenout, že se naučíte spoustu nových věcí. Pokud jste doteď nedrželi v ruce vysavač, mop či cokoliv jiného, tak se to prostě naučíte. Nebude vás to bavit a budete to dělat jen když už to nepůjde dál snést. No a umývání nádobí? Vy to umyjete a za hodinu můžete jít umývat zas. Neskutečně se to množí. Fakt. Rychleji jak králíci.
A taky se toho hodně naučíte o sobě. Zjistíte, že jste ochotní šáhnout, ochutnat či zkusit něco, co by před nástupem na kolej nepřipadalo v úvahu! Získáte fakt hodně zážitků. I ty, které byste si radši odpustili.

Jídlo, jídlo, jídlo. Téma, které otáčí světem. No řekněte, kdo z vás nejí rád? A na začátku měsíce si budete dopřávat. Protože budeme mít spoustu peněz. Že vaši rodiče příliš neschvalují pizzu, kebab, asijské jídlo nebo třeba burger? No a? Vy teď můžete! Nikdo vás nehlídá a nikdo na vás nebude za to ošklivě koukat. A už vůbec nebude mít nikdo blbé kecy. Takže v pondělí pizza, v pátek třeba ten burger a v neděli se nic nedělá, takže si jídlo zase objednáte a pro změnu třeba sushi. Protože proč ne? Peníze jsou a vy na to prostě máte chuť. Dokud nebude půlka měsíce a vám dojde, že z těch peněz už moc nezbylo a zbytek měsíce budete asi žít na rohlících a čínské polívce. A nezapomeňme na to, že příští měsíc uděláte pravděpodobně tu stejnou chybu.
A víte, co je ještě hodně kouzelný? Že to domácí kouzlo s plnou ledničkou nefunguje. No fakt. Vy suveréně přijdete k ledničce (pokud máte to štěstí a máte ji), otevřete ji a NIC. Protože jste si jaksi zapomněli nakoupit. Do teď jste to nedělali a tak nějak si nemůžete zvyknout, že najednou musíte, pokud nechcete koukat do té prázdné ledničky. A zaručuju vám, že do té prázdné ledničky budete koukat často.
Abych nezapomněla, tak se naučíte s jídlem parádně experimentovat a ochutnáte kombinace jídel, které by vás nikdy nenapadly, že by spolu šly. A kupodivu to bude většinou i k jídlu.
A to, že je občas něco pár dní prošlé? Čuchnete, ochutnáte a usoudíte, že je to ještě okey a v klidu to sníte. Hlavně žádnej stres.

we❤️it

Mysleli jste si někdy, že máte docela dost oblečení? Třeba spodního prádla nebo ponožek? Jo? Tak kolej vás přesvědčí o opaku. Věřte mi, že se vám nejednou stane, že přijdete ke skříni a zjistíte, že máte poslední kus spodního prádla. A co to znamená? Že ani v případě špinavého prádla domácí kouzlo nefunguje a vy si prostě musíte prát sami.
Takže zvednete svoji línou prdel a dojdete se na vrátnici zeptat, jestli je volná pračka. Většinou se nepoštěstí na první pokus, ani na druhý... Často ani na pátý. Ale jednou se to poštěstí a vy naplněni štěstím šlapete k pračce, která vám to oblečení vypere. Ale ejhle! Ona ta pračka má strašně moc tlačítek a různých dalších pičičfundích věcí. Nakonec prostě pokrčíte rameny a zapnete to na random program, že to nějak dopadne. Ti osvícenější z nás aspoň ví, že se prádlo pere na tmavé, bílé a barevné. A ne že se všechno pere dohromady, takže nehrozí, že z bílých kalhotek budou růžové. Tímto zdravím Dominika, který takhle obarvil spolubydlícímu trenky! No a těm šťastnějším to vyjde a oblečení bude okey. Jen se vám pravděpodobně ztratí ponožka. Nebo dvě, ale každá z jiného páru.
A nakonec buďme upřímní. Když to oblečení dobře pověsíte, tak žehlit prostě nemusíte. Ne, že byste neměli žehličku. Ale proč to žehlit, když je to skoro rovný, že jo.

O penězích jsem už trošku psala u jídla. Ale věřte mi, že vy nebudete utrácet jen za jídlo, které by se dalo obhájit, že ho k životu potřebujete. I když určitě nepotřebujete burger každý týden. Budete utrácet za hrozné chujovinky, protože je prostě budete potřebovat mít. A pokud máte třeba nějaký koníček? Třeba čtení? Malování? Tak věřte mi, že pokud jste se aspoň trochu krotili, tak přestanete. No tak uznejte, že tu knížku prostě musíte mít. A tamty barvy taky. Jo a tam je super řetízek. A bez těch bot prostě nemůžete žít. No a taky je životně důležité si právě teď hned koupit ten batoh.
Taky si myslím, že se vám velmi rozvine vaše kreativní myšlení. Protože nemůžete rodičům neustále psát tu samou verzi sms zprávy, že potřebujete peníze. Musíte být trošku vtipní, nebo originální. No a nebo aspoň se o to snažit.
Je taky dost možný, že na konci měsíce budete chodit hodně na návštěvu k přátelům a vyjídat je. Ale budete to dělat s tou největší láskou, které jste schopni. A vždycky vám bude u nich chutnat. No a někdy je budete chodit vyjídat i bez toho, že byste neměli svoje. Jen tak. Pro utvrzení vašeho přátelství. Díky Lucko a Pavle!
Každopádně se vždycky někdo najde, kdo vás podrží! I kdyby to byl jen člověk ze sousedního pokoje, kterýho skoro neznáte.

we❤️it

Něco se kolejím musí nechat. Neexistuje tam možnost, že byste se nudili, pokud sami nebudete chtít. Tam se neustále něco děje. Támhle vás někdo otravuje tím, že griluje a vy kvůli tomu máte hlad. Pak támhleten týpek vám velmi zpříjemňuje noc svým opileckým zpíváním na chodbě a nesmíme zapomenout na tamtu holčinu, která se strašně ráda hádá se svým přítelem v šest hodin ráno. No prostě zábavička!
A připomeňme si jeden známý fakt. A to ten, jak moc budete zkoušet vaše játra. Protože přece nemůžete jen tak odmítnout, když vám přátelé napíšou, ať si jdete s nima někam sednout. Pětkrát týdně.
A když už jsem u těch přátel, tak těch teda na kolejích získáte hromady. Hlavně v těch hospodách, koupelnách, jen tak někde v areálu či u někoho na pokoji. A to se přece vyplatí!

Když se budete vracet domů, budou vás vítat jak dlouho ztracené dítě. Aspoň ze začátku, než si zvyknou. Pak už jim tolik chybět nebudete. Ale i tak se o vás budou starat. A to je přece bájo, že máte navařený oběd a nemusíte jít někam něco lovit a pak si to jít ještě ke všemu ukuchtit. Prostě pohoda lahoda. Konečně plnohodnotný oběd. A co je na tom nejlepší? Nic vás nestojí! To je přece tak kouzelné. Připadáte si jak v pohádce. A víte co ještě? Až pojedete z domu zpátky na kolej, tak povezete hromady jídla a budete štastní a usměvaví a prostě se budete tvářit, jako by na světě nebylo nic zlého. Protože vy budete zamilovaní. Do svého jídla, které si vezete.

we❤️it

Když to teda shrnu, tak na kolejích můžete zažít ty nejšílenější, nejlepší, nejhorší a nejdebilnější nápady na vlastní kůži! A bude vás to bavit.
Budete milovat ten minimální prostor k životu se vším tím trápením a bez všech těch domácích kouzel. A nepochybuju o tom, že na to jednou budeme s láskou a úsměvem vzpomínat! 

A zkouškové? Tak o něm si tedy povíme příště...

Dlouho jsem se zase neozvala, ale teď už jsem si snad všechno vyřešila a přestanu blog tak zanedbávat :)
Dlouho jsem nepokračovala v této sérii a přijde mi to škoda, protože mám spoustu nápadů ještě na pár dílů. Minule jsme se podívali na žánry. Tentokrát to bude mírně rozčilující a pravděpodobně se mnou někteří z vás nebudou souhlasit. Ale o tom ten knižní svět přece je! O tom, že každého zaujme něco či někdo jiný. :) Pokusím se to napsat s co nejméně spoilery, ale přece jen se mohou objevit. Tak pozor!
Teď se pohodlně usaďte a jdeme na to.

Hobit - Bilbo Pytlík

Hobita jsem četla jako povinnou četbu. Hluboce smekám nad geniálností pana Tolkiena. Ale na druhou stranu mě moc nebere styl, kterým píše. Nemám ráda dlouhé popisy a každý, kdo četl Hobita nebo Pána prstenl ví, že pan Tolkien je přímo miluje. Ale mě nebaví číst, jak pročtě šli a šli a šli a najednou se stalo tohle a tamto a pak zase šli a šli a šli.
Ale přesto jsem knihu statečně dočetla. A našla jsem tam týpka, který mi ukázkově lezl na nervy. Bilbo Pytlík. A víte co je nejhorší? Já nedokážu říct proč. Prostě celá jeho osobnost a snad každá jeho věta či myšlenka mě přiváděla do varu. Přitom na něm není nic zlého, že? Jenže mně prostě vadil. Tečka.

Hunger Games - Peeta

we❤️it

Uf, uf. Kdo by neznal tuhle sérii aspoň jako film? Musím se přiznat, že ke knihám mě přivedl právě film. A musím říct, že to bylo docela fajn čtení a měla jsem celou sérii velmi rychle přečtenou.
Možná to někoho překvapí, ale mně prostě nesedl Peeta. Jak v prvním díle hrál na city byl možná chytrý tah, ale mě naštval. A pak jak mu vymyli mozek a on potom zaútočil na Katniss? Uuuuáááá. To bylo už na mě moc. I když vím, že za to defakto nemohl, tak mě tím natolik rozčílil, že ztratil veškeré mé sympatie. Přišlo mi, že s tím dostatečně nebojuje. Za mě to není žádný hrdina. A ne, nejsem tým Gale. Toho totiž taky moc ráda nemám.
P.S. Ve filmu ale naprosto žeru Galea.

True Blood - Alcide

we❤️it

Možná znáte seriál True Blood, který jsem vám doporučovala tady. Mám ho neuvěřitelně ráda. A pak jsem se dozvěděla, že byl natočen podle knižní série, která má 13. dílů. A hned jsem se na ni vrhla. Musím přiznat, že už jsem tu sérii četla dvakrát a už teď vím, že ten počet se ještě zvýší. Jo a je to na 90% jiné než seriál!
A kdo mě nejvíce rozčiloval? Alcide. Do prdele. Jak může být tak krásnej chlap tak debilní? Mně prostě přišlo, že nemyslí hlavou. Vždyť se neustále vracel k Debbie, což je kapitola sama pro sebe. No a když se zbaví Debbie, tak mu zase stoupne do hlavy, co se kolem něj děje a chová se jak debil. No nemám slov. Ale je krásnej!

To - Stan Uris 

we❤️it

Kdo nikdy neslyšel o TO, tak jakoby nežil. Mluví se o něm furt. Každý zná ten film. Aspoň z doslechu. Já viděla starý i nový. A musím přiznat, že starý u mě zatím vede a to díky obsazení. Nový není zlý a mám ho docela ráda, ale třeba obsazení Beverly se vůbec nepovedlo. Každopádně je hezký detail, že nový film vyšel po 27 letech. A ti kdo viděli, či četli ví, proč je to takový hezký detail. :)
A každý, kdo má rád Kinga, horory a nebo prostě pořádné bichle by si měl přečíst knižní předlohu TO. Je to prostě mazec, co si budeme. Nepříjemné pocity při čtení se dostavily a dokonce i nějaká slzička ukápla. Ale ten stísněnej pocit při některých částech? Parádní! Ale co se týče hlavních postav, tak jsem hrozně neměla ráda Stana. Lezl mi na nervy těma kecama, jak tomu nevěří a jak tohle a tamhleto. No a moje nesympatie k němu podpořil jeho zbabělý čin a nedodržení slibu.

Harry Potter - Dolores J. Umbridgeová 

we❤️it

Každý kdo mě zná ví, že naprosto miluju Harryho Pottera. Já tím světem i dost žiju. Je to těžká srdcovka, co mě přivedla ke čtení. A na každém díle (asi od 3. nebo 4.) jsem byla v kině. Každý ví, že filmové adaptace jsou většinou nic moc, ale Harry Potter se prostě povedl. Ale všichni nečtenáři by měli vědět, že i tak filmy pokrývají tak 50% celého děje.
Co se týče postav, tak já je mám vesměs ráda všechny. A i když by se mělo jednat o hlavní hrdiny, tak Dolores Umbridgeová je přece jen dost důležitá postava a v 5. díle vlastně hlavní, dalo by se říct. Když jsem si to teď teda tak hezky okecala, tak musím říct, že tu ženskou nesnáším. A pokud si někdo myslí, že po filmu ji nemůže nesnášet víc, tak to jset ještě nečetli knížku. Tam je jako mor. Fakt slovo nenávist dostane úplně nový rozměr.
Nesnáším tuhle růžovou ropuchu a smekám před herečkou, která ji perfektně vystihla.